Díky dlouhému času prožitému s jednou chronickou nemocí jsem se naučil,jak moc může být člověk odkázán na pomoc druhých. Po dlouhých letech Nezájmu jsem konečně uviděl pravdu,že nejen já jsem najednou potřeboval pomoc druhých, ale i já jsem díky zkušenosti s touto nemocí mohl pomáhat dále ostatním. Díky mé nemoci se má cesta skřížila s Ralfem Bauerem,který se jako náhodou zrovna v ten samý čas seznámil s mým velkým přítelem Pinem Fusarem.

WZa krátký čas poté jsme společně založily skupinu na pomoc dětem »Childrens Smile e.V.«. Děti jsou stále ti co nejvíce trpí pod sílou a mocí dospělých a potřebují nejvíce pomoci. Na tom jsme chtěli začít stavět.

Díky jedné malé chybě při zakládání společenství jsme po sléze zjistily že nemůžeme pomáhat i dětem které již dosáhly 18tého roku.

A tak se na mne Pino obrátil s nápadem, založit určitý druh společenství, které nebude mít omezenou činnost,tak abychom mohli pomáhat jak dětem tak i dospělým a taktéž zvířatům a přírodě.